Lanškroun MR Juniorů
19. 10. 2006
30.9 - 1.10.2006 Lanškroun
MISTROVSTVÍ REPUBLIKY JUNIORŮ
MISTROVSTVÍ REPUBLIKY JUNIORŮ
Po nevelký úspěch z cestování na velkou vzálen
ost jsme s Julkou pro jistotu vyrazily do Lanškrouna, vzdáleného 170 km už v pátek večet. Cesta probíhala v pořádku, psi během půl hodiny usli a tak jsme se mohly věnovat další tři hodiny cestě. Po krátkém bloudění v okolí Lanškrounska jsme na ubytovnu dorazili okolo 23:00. Pan Vrkoč nás velice mile uvítal a ubytoval. Po náročné cestě jsme dokázaly nakrmit jen psi a padly jsme do postele. Pro Julku byla noc vyborným relaxem po cestě, jenže mě se změnila v noční můru. Když Max po několika minutách zjistil, že Niky neleží na zemi, ale v posteli u Julky, probudily se v něm gaučové pudy. Musel zkusit co vydržím. Nejprve to byl čumáček, dále nožička, najednou obě dvě a nakonec jsem byla vyhoštěna na zem. Jestě že jsme měli celou chatku pro 9 lidí pro sebe. Obsadila jsem druhý patro postele a okamžitě usla.
Prezentace v hale byla od 7:00 do 8:00.
Samozřejmě, že jsme nikam nepospíchaly a tak dorazily na 8:00. Vybraly jsme si suprové místečko, odkud jsme to celý dva dny monitorovaly.
První běh byla hra, díky ní Niky zjistil, že se mu koberec příliš nezamlouvá a začal ignorovat skákání přes překážky. Maxik se zdál být povrchem i atmosférou spokojen. Ještě že tak.
Další během byl jumping jednotlivců. Niky pokračoval v bojkotování překážek a Maxik koukal, kde co lítá a zda někomu něco náhodou neupadne.
Pauzy, které měli psi mezi běhy trávili povětšinu času v pelechu. Když ho zrovna neokupoval Max, byl zabrát Nikouškem. Komu by se také chtělo ležet na mokré studené zemi v hale, kde bylo cca 14 stupňů.
Posledním během tohoto dne byl open družstev. Julka bohužel nenaplnila družstvo. Znamenalo to, aby se nediskvalifikovali, museli doběhnou všichni bez diskvalifikace. Jediný kdo tak doběhl byla Julka.
Pro nás s Maxem to byl parkur, v kterém si konečně všiml, že jsme v hale a že tu asi žádní ptáčci lítat nebudou. Jen ti fotografové. Přemejšlím, jestli mám modelku nebo psa.
Celý promrzlý z noci jsme ráno naběhli opět do zamrzlé haly. Dneska byly na plánu pouze dva běhy. Jumping družstev a open jednotlivců. Parkury byly krásný, psi odpočatí, tekže nebyl problém jít zabojovat. Nervy byly veliké, hlavně při souboji družstev. Bylo to vše tak vyrovnané, že při těch nejvíce rozhodujících bězích bylo slyšet jen tam se nějaké to štěknutí a po doběhnutí parkuru obrovský aplaus.
Zakončení závodů a předávání cen bylo plánované na 16:00. Pořadatelé zvládali vše výborně, takže jsme po předání námi okukovaných cen vyrazily okolo 16:30 do Semil.
Chtěly bychom všem poděkovat za krásné závody a pánům rozhodčím, p. A. Grygar a p. Spolek, za jednoduché parkury.
Děkuji
Výsledky běhů naleznete na stránkách www.agilitysemily.estranky.cz v rubrice výsledky.
Fotky nejsou moc kvalitní, tak později dodám lepší videa.
ost jsme s Julkou pro jistotu vyrazily do Lanškrouna, vzdáleného 170 km už v pátek večet. Cesta probíhala v pořádku, psi během půl hodiny usli a tak jsme se mohly věnovat další tři hodiny cestě. Po krátkém bloudění v okolí Lanškrounska jsme na ubytovnu dorazili okolo 23:00. Pan Vrkoč nás velice mile uvítal a ubytoval. Po náročné cestě jsme dokázaly nakrmit jen psi a padly jsme do postele. Pro Julku byla noc vyborným relaxem po cestě, jenže mě se změnila v noční můru. Když Max po několika minutách zjistil, že Niky neleží na zemi, ale v posteli u Julky, probudily se v něm gaučové pudy. Musel zkusit co vydržím. Nejprve to byl čumáček, dále nožička, najednou obě dvě a nakonec jsem byla vyhoštěna na zem. Jestě že jsme měli celou chatku pro 9 lidí pro sebe. Obsadila jsem druhý patro postele a okamžitě usla. Prezentace v hale byla od 7:00 do 8:00.
Samozřejmě, že jsme nikam nepospíchaly a tak dorazily na 8:00. Vybraly jsme si suprové místečko, odkud jsme to celý dva dny monitorovaly. První běh byla hra, díky ní Niky zjistil, že se mu koberec příliš nezamlouvá a začal ignorovat skákání přes překážky. Maxik se zdál být povrchem i atmosférou spokojen. Ještě že tak.
Další během byl jumping jednotlivců. Niky pokračoval v bojkotování překážek a Maxik koukal, kde co lítá a zda někomu něco náhodou neupadne.
Pauzy, které měli psi mezi běhy trávili povětšinu času v pelechu. Když ho zrovna neokupoval Max, byl zabrát Nikouškem. Komu by se také chtělo ležet na mokré studené zemi v hale, kde bylo cca 14 stupňů.
Posledním během tohoto dne byl open družstev. Julka bohužel nenaplnila družstvo. Znamenalo to, aby se nediskvalifikovali, museli doběhnou všichni bez diskvalifikace. Jediný kdo tak doběhl byla Julka. Pro nás s Maxem to byl parkur, v kterém si konečně všiml, že jsme v hale a že tu asi žádní ptáčci lítat nebudou. Jen ti fotografové. Přemejšlím, jestli mám modelku nebo psa.
Celý promrzlý z noci jsme ráno naběhli opět do zamrzlé haly. Dneska byly na plánu pouze dva běhy. Jumping družstev a open jednotlivců. Parkury byly krásný, psi odpočatí, tekže nebyl problém jít zabojovat. Nervy byly veliké, hlavně při souboji družstev. Bylo to vše tak vyrovnané, že při těch nejvíce rozhodujících bězích bylo slyšet jen tam se nějaké to štěknutí a po doběhnutí parkuru obrovský aplaus. Zakončení závodů a předávání cen bylo plánované na 16:00. Pořadatelé zvládali vše výborně, takže jsme po předání námi okukovaných cen vyrazily okolo 16:30 do Semil.
Chtěly bychom všem poděkovat za krásné závody a pánům rozhodčím, p. A. Grygar a p. Spolek, za jednoduché parkury.
Děkuji
Výsledky běhů naleznete na stránkách www.agilitysemily.estranky.cz v rubrice výsledky.
Fotky nejsou moc kvalitní, tak později dodám lepší videa.
